Na paloučku
"Domov s velkým srdcem na dveřích."
Na pasece mýtina,
dívenka pod stromem jablka sbírá,
poblíž má i jelena,
rytíř z povzdálí se dívá.
Sleduje tu čistotu,
sleduje i každý pohyb,
v tom se jelen otočil,
přímým směrem k rytířovi.
Dívenka se zalekla,
však po chvíli poznala,
že s jelenem jsou přátelé,
ač rytíře neznala.
To on je svedl na palouček,
rytíř z koně sesedá,
do pokleku dvoří se ji,
ať se dívka neleká.
Viděla na něm spoustu šrámů
a hned se léčit ujala,
on v sobě city nepoznané,
až jej něha dojala.
Bílý její kapesník,
čirá voda, rudá krev,
těžké jizvy v obličeji,
na krku i na zádech.
On vracejíc se z velké dálky,
když těžkou zbroj mu sundala,
pak do země ji zakopali
a ona za něho se vydala.
Oba v sobě city nepoznané,
mnoho něhy, lásky v nich,
na mýtině si postavili,
domov s velkým srdcem na dveřích.
25.3.2020, Tomáš Martínek