Cesta
"Cesta za bílým mořem vede na kopec."
Chtěl jsem dnešek míti jiný,
žádné řeky rýmů,
však rozum míní, duše činí,
píši si je bez papírů.
Verše totiž připlouvají,
jak do přístavu bárky,
do uší mi našeptají,
jemných tónů várky.
A na kopci v blízké dáli,
moře v klidu šplouchalo,
jak vlčích máků bílé šály,
ve větru se houpalo.
Pro oči barev rostlin v půdě,
moc příjemný okamžik,
žádný prostor černi, nudě,
žádný v mysli otazník.
Na procházce na třešně,
tam se tyto verše vzaly,
a při návratu za deště,
je ani kapky nesmazaly.
Pár slov k básni:
Plným názvem CESTA ZA BÍLÝM MOŘEM VEDE NA KOPEC
O neustálé snaze jít stále výše, za lepším životem a stávat se lepším člověkem.
Bílé moře a třešně symbolizují, že když dojdeme vysoko v tom dobrém, tak tam nalezneme mnoho pozitivního i sladkou odměnu.
Inspirováno projektem www.novaduchovnicesta.cz
13.6.2014, Tomáš Martínek