Bezčasá
"Pozvání pro poslání."
Bezčasá rovina vysoko leží,
z křišťálu chrám, mlha tu střeží.
Branou je JASNÁ,
čas je tu žádný,
když úmysly ČISTÉ,
pak člověk je zvaný.
V kleče a S POKOROU,
hluboko v duši,
pak DVEŘE SE OTEVŘOU,
kam málokdo tuší.
Na křišťálové stěně,
je PROMÍTNUTO POSLÁNÍ,
v předstihu i dlouhé roky,
od JASNÉ v kapse POZVÁNÍ.
Nyní máš čas UVÁŽIT,
přijmu, splním či pošlu dále,
rozmyslet si, JAK DÁL ŽÍT,
v křišťálově čistém sále.
Než však s dveřmi za zády,
svoji VOLBU tu teď UČIŇ,
další má též pozvání,
tím se s Tebou nyní loučím.
23.1.2020, Tomáš Martínek